Ošetření výrobků z pedigu voskem

Na kurzech občas řešíme otázku, jak košíky a ošatky z pedigu správně ošetřit, aby tolik nestárly a nešedivěly při běžném používání v domácnosti. Někdo se přiklání k lakování – pedig se tím výrazně zpevní a lze jej omývat ( odolné povahy ho občas propašují i do myčky :-)) Jakkoli nejsem příznivcem laku – zdá se mi, že materiál tím tak trochu „umře“ a taky vypadá uměle – jeden vám můžu s klidným svědomím doporučit, protože se dá ředit vodou až do bezvědomí a když ho správně dávkujete, není na košíku téměř patrný. Je to starý dobrý a stále levný Sportakryl, vodou ředitelný a nepříliš smradlavý, sehnatelný v každé větší drogerii.

Košík můžete také napustit lněným olejem, stejně jako vaše dřevěné krájecí prkénko, a zajistit mu tím delší životnost, ale po letech používání se mi zdá, že olej časem ještě trochu tmavne a taky se na něj chytá víc nečistot.

Sama dávám přednost ničím neoštřeným košům, ale když už musím něco použít, je to včelí vosk. Košíky získají příjemnou patinu a moc hezky voní. Jen to s ním nesmíte přehnat 🙂 Dají se tak oživit i starší zašedlé kousky, jak z přírodního tak i z barveného pedigu. A  tady je krátký návod, jak na to:

Vosk pomalu rozpusťte ve vodní lázni a čistým štětcem jej rovnoměrně naneste na košíkček. Pokud se vám někde podaří vyrobit vyšší vrstvu, nepanikařte, protože to v dalším kroku snadno napravíte. Roztopte troubu ( slyšíte dobře) na 100°C a košík do ní dejte „zapékat“ cca na deset minut. Nezapomeňte jej podložit pečícím papírem, aby se přebytečný vosk měl kam vsáknout. Po deseti minutách košík nechte venku vychladnout a užívejte si medovou vůni, která se z něj bude linout. Toť vše, hezkou zábavu 🙂

(V souvislosti s košíkem v troubě se nabízí ještě otázka pečení chleba v ošatce. Odpověď je jednoznačné NE! CHLEBA SE V OŠATCE VÁŽNĚ NEPEČE :-))

BS